|
| |
|
|
Stavební činnost Václava Antonína Chotka: významná rodová sídla
Němcová, Sára ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bibliografická citace Stavební činnost Václava Antonína Chotka [rukopis]: Významná rodová sídla: Bakalářská práce / Sára Němcová; vedoucí práce: Ing. Mgr. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. -- Praha, 2020. -- x s. Anotace Bakalářská práce s názvem Stavební činnost Václava Antonína Chotka - významná rodová sídla se zabývá především stavitelskými aktivitami Václava Antonína Chotka a jeho synů v době barokní. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je zmíněna historie rodiny Chotků, tvrze v Bělušicích a Veltruského zámku, jakožto hlavních stavebních aktivit hraběte Chotka. V této části také lehce nastíním další rodová sídla, která byla rodinou spravována, vystavěna nebo přebudována v období baroka. V druhé části chci poté představit konkrétněji sídla, jejichž názvy jsem zmínila v části první a mají na nich zásluhu především bratři Jan Karel a Rudolf Chotkovi. Druhá část tedy představuje katalog jednotlivých staveb včetně obrazové dokumentace. Zaměřila jsem se zde také na stavitele, kteří se na stavbách či renovacích podíleli. Jsou zde zmíněny především stavby jako je zámek v Chlumíně, zámek v Třebešicích, panství Nové Dvory u Čáslavi a zámek Myslibořice, zmíním zde i Dům u Zlatého melounu, který se nachází v Praze. V závěrečné části jsem se pokusila vystihnout určité společné body ve stavebních aktivitách...
|
|
|
Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků
Michálková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
MICHÁLKOVÁ, Petra. Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků. Praha, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Má práce se zabývá tématem klasicismu v Čechách na dvou konkrétních příkladech zámeckých staveb. V první kapitole do kontextu historických událostí zasazuji pojem klasicismus, který se snažím odlišit od pojmu empír a neoklasicismus. Věnuji se také rozdílnému vývoji v jednotlivých zemích a jak ovlivnili architekturu v českých zemích. V další části se zabývám konkrétními stavbami Kačině u Kutné Hory a Novému zámku v Kostelci nad Orlicí, kde nejprve popíšu šlechtické rody, které sídla vlastnily. Následují myšlenky, které ke stavbě vedly a poté se již plynule přesouvám k architektuře staveb. V závěrech těchto kapitol uvádím, jaký osud stavby potkal a jak vypadá jejich současnost. Poslední kapitolou je srovnání staveb a stavebníků a nejsou opomenuti také stavitelé. Nejprve jsem rozlišila kritéria, podle kterých jsou stavby posuzovány a následně krok po kroku stavby komparovala.
|
|
|
Aristokraté a válka. O válce roku 1866 v dopisech a denících Karla, Rudolfa a Arnošta Chotka. Edice vybraných písemností.
Hanušová, Helena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
(česky) Aristokraté a válka. Tématem diplomové práce je vztah příslušníků šlechtické rodu k fenoménu války, jejich postoje, pocity, city a jednání, doprovázející situace v době zasažené válkou na konkrétním případě českého šlechtického rodu Chotků z Chotkova a Vojnína v průběhu prusko-rakouského konfliktu v roce 1866 na našem území. Východiskem pro hledání odpovědi byla rodinná korespondence a deníky této šlechtické rodiny, které vznikly nebo se vztahují k pruské okupaci Čech v červnu a červenci onoho roku. Podle zvolených kritérií byly vybrány písemnosti, které se staly základem zpracování edice. Dva dopisy a dva deníky příslušníků rodiny Chotků (Karla, Rudolfa Karla a Arnošta) obohacené o dva prameny veřejné povahy (Národní listy a Pamětní kniha obce Nové Dvory) poskytly možnost chronologického srovnání obsahu zachycených událostí těchto písemností. Výsledkem rozboru a srovnáním vybraných pramenů je závěr, že hrabata Chotkové svým chováním a jednáním nevyjádřila ani svůj loajální vztah k panovníkovi a ani zemský patriotismus, ale představila se jako velkostatkářská šlechta, jejímž prvořadým zájmem byla ochrana a zabezpečení svých statků.
|
|
|
Historická fotografie jako historický pramen 19. století
Hanušová, Helena ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Fotografie 19. století, jako historický pramen, představují zdroj informací, ze kterých můžeme v rámci svých odborných znalostí a individuálních schopností čerpat a využít je pro rozšíření vědomostí o době, kterou reprezentují. Na konkrétním příkladu fotografických alb rodinného archivu Chotků bylo cílem práce prokázat možnost nalezení genealogických a sociálních souvislostí mezi fotografiemi s popisy pod rámečky fotografií a rodinnou historií autora sbírky fotografií v albu. Pro toto zadání byla zvolena metoda sondy (pro výběr rodinného archivu), metoda komparativní (pro identifikaci osob na neoznačených fotografiích) a metoda čtení fotografií (pro rozšíření možnosti získání informací z fotografií). Na základě kritiky a interpretace byla jednotlivá alba vyhodnocena podle předem určených kriterií a závěrem je možné konstatovat, že rodinná alba byla v aristokratických rodinách komunikačním a informačním prostředkem, ze kterého je možné získat množství informací o této sociální vrstvě společnosti.
|
|
|
Chotkové a Žofie Chotková
Tyrnerová, Lucie ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Chotkové a Žofie Chotková" pojednává o vývoji starobylé české šlechtické rodiny od prvního historického záznamu po poslední členy rodu, kteří zemřeli v 70. letech 20. století. Ústřední postavou práce je pak nejznámější žena rodiny žijící v letech 1868-1914, Žofie Chotková. Práce přibližuje hraběnčin život svobodné šlechtičny působící jako dvorní dáma v Bratislavě, kde se v 90. letech 19. století seznámila s arcivévodou Františkem Ferdinandem d'Este a po velkých obtížích se za něho 1. července 1900 provdala. Závěr práce pak popisuje příběh čtrnácti let štěstí morganatických manželů prožitých na Konopišti ve středních Čechách a osud potomků Žofie, Maxmiliána a Arnošta Hohenbergových.
|
host ::
RSS.